České korunovační klenoty

České korunovační klenoty jsou soubor korunovačních symbolů užívaných českými panovníky. Tvoří je Stříbrný korunovační kříž, korunovační koruna, Stříbrná berla a korunovační řetěz. Klenoty byly slavnostně uloženy 26. března 1791 do nově postaveného Schatzkammeru, tedy klenotnice, v Pražském hradě. Klenoty byly vyrobeny na příkaz císaře Leopolda I. ve Vídni v roce 1695, když se stal českým králem. Klenoty byly vyrobeny na objednávku u vídeňského zlatníka a jsou pozlaceny a vyraženy zlatem, stříbrem a drahokamy. Korunovační kříž a Stříbrná berla jsou nejstaršími částmi tohoto souboru. Kříž je vysoký 76 cm a jeho rozpětí je 75 cm. Na obou vrcholech kříže jsou dva zlato-černé turmalíny. Na zadní straně je vyryt nápis „Leopoldus I Dei Gratia Electus Romanorum Imperator Semper Augustus Germaniae Bohemiaeque Rex“. Korunovační koruna byla vyrobena v roce 1627 a je vysoká 76 cm. Koruna je dělena na čtyři části. Každá část je vybavena jedním z dvanácti drahokamů. Na vrcholu je zlato-černý turmalín. Korunovační řetěz byl vyroben v roce 1690 a je vybaven devíti drahokamy. Řetěz má na obou koncích zlato-černý turmalín. České korunovační klenoty byly užívány při korunovacích ceremoniích českých panovníků až do roku 1918, kdy byl po porážce Rakouska-Uherska ukončen Habsburský císařský režim. Klenoty byly uloženy v Pražském hradě až do roku 1938, kdy je nacistické Německo obsadilo a odvezlo je do Německa. Po válce byly vráceny do Československa, kde byly uloženy do Státního pokladu v Pražském hradě. Dnes jsou klenoty vystaveny v Lapidáriu Pražského hradu.